Říjen 2012

Slavím 2 měsíce

31. října 2012 v 17:44 | Chiquitka |  Můj plán

This is it!

Dnes jsou tomu 2 měsíce, co jsem začla hubnout. Rozhodla jsem se udělat rekapitulaci a taky přidám konečně fotky své aktuální postavy ( rve mi srdce se na to dívat, ale přece jen už jsem udělala malý pokrok ).

Hubnout jsem začala: 1.9.2012
Váha: 82.2 kg
Míry: prsa 104 cm, pas 86 cm, pupek 100 cm, zadek 114 cm
Cvičení: září Bodyrock, Rutina, říjen 30 day Shred, chůze, pilates

Nyní: 31.10.2012
Váha: 76.0 kg
Míry: prsa 100 cm, pas 79 cm, pupek 87 cm, zadek 106 cm

Fotka pro srovnání

Promiňte mi ty ponožky :D Je to focené ráno, hned co jsem vylezla z postele ;)


Popravdě! Čekala jsem to lepší. Je vidět velké zpevnění, mizí mi ten obří pupek, nohy se pomalilinku zeštíhlují... Není to ale žádná sláva. Když si představím, kolik práce mě ještě čeká, chce se mi brečet! Proč jsem proboha takto vyžrala?!
Váha mi šla dolů jen v září. V říjnu jsem nezhubla nic, ale díky každodennímu cvičení je vidět aspoň zpevnění.
Plánovala jsem do konce října zhubnout na 70kg, trošku přehnané očekávání, teď už to vím.
Každopádně se nevzdávám. Výsledky vidět jsou, to je hlavní. Budu pokračovat dál. Musím se srovnat s tím jídlem. Zase mám tendence se přejídat a nějak mi chybí disciplína. Jsem taky dost ve stresu ze školy, jelikož jsem ve čtvrťáku a opravdu dřeme. Dokonce jsem si všimla, že se mi hodně zlepšila paměť, že se mi lépe učí a více a rychleji si pamatuji. To je fáájn :D

Dnes jsem to zase trošku přepískla. Jinak zbývá mi 10 dní do velkého setkání. Nevím, co za tu dobu ještě zvládnu se sebou udělat, ale prostě nějak to dopadne :)

Sakra!

28. října 2012 v 14:15 | Chiquitka |  Myšlenky, pocity, kecy
Tento týden se mi dařilo tak krásně! Dokonce jsem si věřila, že bych se snad nemusela přejíst. A pak ve středu jsem sice zbouchala půlku Nutelly, ale oproti mým víkendovým orgiím to nic nebylo.

Jsem tak zklamaná. Člověka prostě strašně zamrzí, když 5 dní v týdnu jí zdravě a cvičí jako blázen a pouhé dva dny to trochu přežene a všechno zkazí! Váha se zase nehla!! Díky bohu ani nahoru. Za celý říjen jsem neshodila ani deko! :/ Samozřejmě se mi asi utvořila nějaká svalová hmota, ale já už nechci mít nadváhu. Na postavě vidím, že mi cvičení prospívá a zpevňuje, ale ta pitomá váha! Stejně pořád nechápu, proč se tolik zaměřuji na váhu. Kdybych snad ted nějakým zázrakem najednou vážila 60kg, ale vypadala stejně, byla bych šťastnější, než když by mi váha zůstala, ale postavu jsem měla top. To je fakt blbost!

Dnes jsem vstala odhodlaná, udělala si ovesnou kaši na snídani a šla se učit. Pak otec přinesl ségře koblihy, mě to najednou bylo jedno. Řekla jsem si, že začnu až od pondělí a jednu si dala. Tím jsem porušila svůj režim a začlo mi být úplně všechno jedno! A tak jsem už zbouchala zase šílené množství jídla a je mi jedno, co ještě sním...Kde je moje disciplína? Jak mám dnes odcvičit trénink, když mám zase nacpanej pupek?? GRRRR :/

Od zítřka mi zbývá 12 dní do setkání s Honzou. Chtěla jsem vypadat, co nejlépe, ale vypadám pořád stejně, jako když odjížděl do zahraničí...no nic, snad to dobře dopadne :) Tentokrát doufám, že za těch 12 dní udělám maximální maximum a budu prostě k nakousnutí!

Musí to jít!


Party time

27. října 2012 v 17:20 | Chiquitka |  Myšlenky, pocity, kecy

Konečně nějaký život!

Uf! Už jsem to vážně potřebovala, vyrazit si s přáteli, opít se, pobavit se, užít si. No zas tak dokonalé to nebylo.

Včera jsem měla docela náročný den. Ráno jsem vstávala v 5:15, abych si stihla zacvičit. Pak jsem se zkulturnila a jela do Prahy. Měla jsem se sejít s kámoškou, se kterou jsem ležela v Motole s anorexií. Bohužel mi to odřekla :( Ale stejně se mi ten výlet vyplatil. Začla jsem "darovat" plazmu, spíš prodávat no. Dá se na tom něco málo vydělat a každá koruna dobrá. Potom jsem si chtěla koupit něco pěkného na sebe. Vyzkoušela jsem si tak sto kusů oblečení a nic mi prostě nepadlo do oka! Vzala jsem si apoň obyčejné tílko v NY k nové pasové sukni. Aspoň jsem ušetřila, naštěstí teď na sebe nic nutně nepotřebuju. Za celý den jsem se nestihla pořádně najíst. Bylo mi trapné si v obchoďáku vytáhnout bagetu a tak jsem jedla až večer doma, už jsem vážně umírala!

Večer jsme započali v kavárně-hospodě. Šli jsme parta lidí, já z nich znala jen mou spolužačku, ale pohoda :) Později jsme se přesunuli do klubu. Já diskotéky nesnáším, vadí mi ta hudba, vadí mi to prostředí, vadí mi 14-ti leté ožralé , zmalované slečny a nafoukaní borci...Preferuji prostě jiný styl zábavy a hlavně hudby, ale jednou za čas mě to nezabije. Seznámila jsem se aspoň s novými lidmi, a hlavně neutratila ani korunu! Povedlo se mi totiž totálně zamotat hlavu kamarádovi mojí spolužačky. Ani jsem se nemusela snažit, prostě jsem se mu děsně líbila, seděla jsem vedle něj, začly jsme se bavit a on byl ze mě úplně paf! :D Jak jsem to udělala? :D Takže mi zaplatil veškeré pití, cigára, vstup, všechno....Samozřejmě to na mě pak začal zkoušet, což mi nebylo příjemný, jelikož se mám za týden sejít s jedním krásným kámošem a mohlo by z toho něco vzejít.
Nakonec jsme si to ujasnili a už mě pak tolik neotravoval :D Jenže si říkám, co teď s ním? Říkal mi strašně hezký věci, byl fakt milej. Není to sice úplně můj typ, ale už kolikrát se mi stalo, že jsem se zamilovala ža po delší době. No nevim sakra, jsem na vážkách. Toho jsem se přesně bála. No, za týden jedu za tím kámošem Honzou do Prahy a uvidím, jak to dopadne s ním, pak to budu řešit :)
Doma jsem byla docela brzo, jelikož mi opět bylo pěkně špatně. Já mám fakt divnej žaludek a to jsem pila jen víno.....

Dnes odpočívám,učím se, páč nic náročnějšího se mi nechce a hodně jím, což mě štve. Dokonce jsem upekla zdravý tvarohový koláč, ale byla to docela sračka :D
Zítra zase nahodím disciplínu a budu makat :)


Všechno jde krásně!

25. října 2012 v 17:17 | Chiquitka |  Myšlenky, pocity, kecy

Co říct?

Na blog nemám vůbec čas. Vždycky si říkám, že bych měla něco napsat, ale vůbec se mi do toho nechce. Obzvlášť, když se mi teď výborně daří, tak prostě nemám potřebu se vypisovat.

Jak to jde a jaktože to jde? Uvědomila jsem si, že od začátku září, co teda makám a jím zdravě, jsem se vždycky přejedla naprosto zbytečně. Vždycky to bylo kvůli tomu, že máti musela upéct nějakou blbou buchtu, kterou u nás jí stejně jen sestra a já ( v mém případě se jí přejídáním, né jí jím) a nebo koupila nějakou sladkost "pro ségru", třeba nutellu, která zrovna není není jen tak na pár soust. Vždycky mě to dokázalo rozpálit to běla. Člověk jí zdravě, maká, žije se mu fajn a najednou mu do jeho dokonalého života šoupnou jedovatého hada. Ať se mu snažíte vyhýbat sebevíc, máte ho pořád na očích, a pomalu se plazí k vám. Až podlehnete. Bylo to vždycky šílený, na jídlo jsem si sotva vzpomněla a pak jsem přišla domu a našla na stole čerstvě upečený makový koláč, velikostně tak pro 10 lidí! Vážně skvělý! Někdy se mi podařilo vydržet den, dokonce dva. Ale stačilo tak málo- stres, chvilka samoty, chuť a vše bylo ztraceno.
Když se mi to stalo v jednom týdnu už 3x, uzavřela jsem s máti dohodu, že do odvolání nebude nic péct, že mi prostě ničí život. Nepřeju si nic jinýho než být štíhlá a spokojená ve svém vlastním těle. Nikdo to doma zřejmě nechápe! Máti opravdu nepeče, jenže sračky typu nutella domu nosí pořád! Zrovna teď o víkendu, že si uděláme k obědu palačinky. Naučila jsem se je jíst na slano, se sýrem, šunkou, zeleninou a mám to tak ráda. Jenže KVŮLI SÉGŘE koupila matka nutellu!!! Myslela jsem, že umřu! Nakonec jsem se tak naštvala, že jsem si dala k obědu jen zeleninový salát. Bylo to šílený, vedle mě sestra, maže si na horkou palačinku silnou vrstvu nutelly. Krém roztéká, hodí na to lžíci zmrzky, čokoláda se smísí. Panebože! Musela jsem na tu palačinku pořád civět!! Ale zmákla jsem to! JO! Ptž vím, co chci!

Bohužel nutella mě pronásledovala dnem i nocí a já ji včera začla hledat, trvalo mi to hodinu, ale našla jsem jí. Díkybohu tam byla tak sotva půlka. Vyluxovala jsem jí, byla to slast! Ale světě div se, dojedla jsem, bylo mi už trochu nevolno z toho cukru a tuku, ale šla jsem si vyčistit zuby a normálně fungovala dál. Žádný pokračování v jídle, dokud neprasknu, prostě jsem ukojila své chutě a tím to skončilo. Jsem na sebe pyšná. Pak jsem měla výčitky a šla to vycvičit. Večer jsem si dala jen zeleninu a byla jsem zase lehká a čistá :))

Nestíhám, nestačím....

23. října 2012 v 17:30 | Chiquitka |  Myšlenky, pocity, kecy

Je toho poslední dobou nějak moc!

Důležité ovšem je, že si mi daří a to moc dobře! :)
Jím teď opravdu pěkně a cvičím každý den. Vše jde podle plánu. Zařekla jsem se, že přestanu počítat kalorie, jak přijaté, tak spálené. Už mi to dost lezlo na mozek a otravovalo mě to, takže se od toho pokusím odprostit. Stejně mi to bylo docela k prdu. Dnes začínám, ale je to divný pocit, nemít tu kontrolu :D

Co dál napsat?

Mám toho teď opravdu moc. Škola, cvičení, psi....pořád dokola a teď si mi k tomu přidala brigádka. Doučuji angličtinu jednu holčičku. Mám to 2x týdně, ale vyžaduje to nějakou přípravu, takže stejně mi to zaplácne dost času a toho mám táák málo :D
Díky bohu teď nemám na přejídání ani pomyšlení, ale to jen tím nabitým programem. Docela se proto obávám podzimních prázdnin a víkendu. I když v pátek jedu do Prahy ( opět ) a po 2 letech se uvidím s mojí Ív, tak se strááášně moc těším. Taky jsem plánovala nějaké nákupy, ale vše už jsem stihla utratit minulý týden, ale tak snad aspoň nějaký topík bych si ještě mohla dopřát. Když já tak miluju nakupování krásného oblečení achjo :D


Po malých krůčcích

20. října 2012 v 8:30 | Chiquitka |  Můj plán

Tímto se začnu řídit!

Samozřejmě už dávno vím, že je hloupost si plánovat hubnutí a doufat, že za ten měsíc snad těch 5 kg shodím. Na to se nedá absolutně spoléhat, ptž psychika a tělo si to zařídí po svém a máte po srandě. V tréninku a obecně ve sportu si však můžu na sebe vymyslet cokoliv a taky to tak začnu praktikovat. Po malých krůčcích se budu přibližovat ke svému cíli, který už nebude blíže specifikovaný a limitovaný. Prostě budu věřit, že to jednou do kážu a budu sama se sebou spokojená. Konkrétní představy mám samozřejmě taky, jako mít velikost 36-38, mít v pase 60cm, nevážit více jak 60kg..... atd. Jenže to je všechno zatím v budoucnu, to je meta, ke které směřuji, ale vzhledem k tomu, že já jsem na začátku na to půjdu trošku jinak.

Naplánuji si celý den a budu se vše snažit dodržet. Připadá mi to docela zabávné, ale jsem na sebe zvědavá už třeba po 3 dnech :D No uvidíme :)

Čeho chci dosáhnout?

- vážit v rozmezí 55-60kg
- v pase mít 60 cm
- nosit velikost 36-38
- mít hodně dobrou kondičku
- mít jemně vyrýsovanou a zpevněnou postavu
- mít ráda své tělo
- být na sebe sakra pyšná

Jídelníček

Sn: ovesné vločky, skořice, mléko ( 60g/3g/250ml )
Sv: bílý jogurt, ovoce ( 120g/120g )
Ob:salát = kuřecí maso, zelenina, dresink z jogurtu ( 150g/ 250g/ 40g )
Sv: odtučněný tvaroh se skořicí a nekalorickým sladidlem ( 250g/3g/? )
Ve: salát = kuřecí, zelenina

No už jen, kolik mi zabralo času ten jídelák napsat mě pěkně otravuje :D To brzo :D

Sport

chůze po lese se psem - cca 1,5h
trénink s Jillian Michaels + posilování na břicho - cca 50 min
chůze po rovince se psem - cca 1h

Večer dám info, jak to vše dopadlo ;)

What the fuck?!

19. října 2012 v 16:27 | Chiquitka |  Myšlenky, pocity, kecy

Co se to se mnou zase děje?!!

Dnes je to čtvrtý den v týdnu, co jsem se přejedla. Připadá mi to jako obrovská ironie, čím více se hubnutím zabývám, tím více se vše začne bortit. Řím taky nepostavili za jednu noc! Klid! Klid! Né vážně je mi z toho všeho do breku. Tak veleúspěšně jsem začala a teď den za dnem zase vše ničím. Je mi z toho na nic. Jediné, co vím, že se nevzdávám, prostě ne!

9.11. má přijít den, který může změnit všechno. Mám se sejít s krásným klučinou, který ovšem netuší, že moje postava se mírně vymyká ideálu společnosti. Hloupě jsem naší "první" schůzku oddálila na co nejpozději to šlo, v domnění, že do té doby, co nejvíc zhubnu. Teď je na dovolené a já mám ještě 3 týdny na to se vzpamatovat a pořádně zamakat. 21 dní je dost dlouhá doba na to, abych ze sebou ještě něco málo udělala. Pořád lepší než nic. Hlavně se musím vzchopit, jinak to bude horší než, když odjížděl. Achjo.....
Teď není čas na fňukání. Dnešek už možná nezachráním, ale zbylých 21 dnů si můžu všechno vynahradit. Jdu na to, jdu dál, už po milionosmsedvatkráté....





Sportu zdar!

12. října 2012 v 16:53 | Chiquitka |  Cvičení

Slíbila jsem, že se blogu budu opět věnovat a tak píšu :)

Konečně jsem na správné cestě ke krásnému tělu. Už přes měsíc jím zdravě a každý den cvičím. Výsledky jsou pomalé, ale jsem na sebe pyšná!

A co vlastně cvičím?

Bohužel nemám žádně pravidelné zájmy ani kroužky a tak jsem odkázaná čistě sama na sebe svoji vůli. Je to velmi těžké cvičit sama od sebe, každý každičký den. O to víc jsem na sebe hrdá, že se zatím držím ( ťuk, ťuk).
Cvičím podle programu známé americké trenérky Jillian Michalels. Je to makačka, ale výsledky jsou úžasné.

30 day Shred

Jedná se o 30-ti denní cvičební program. Ze všech jejích vydaných dvd je dle mého názoru 30 day Shred jeden z těch jednodušších a je proto vhodný pro začátečníky.
O co tedy jde? Celé cvičení se skládá ze 3 levelů. Každý má zhruba 25 minut. Střídá se posilování paží a nohou, poté kardio a cviky na břicho.
Tři levely nemá tohle dvd jen tak. Každý level se cvičí 10 dní. První level je nejednodušší, ale lidi, co nikdy nebo dlouho necvičili si při něm máknou jako blázen.
Možná si říkáte, že 25 minut je málo? Věřte mi, už po 5 minutách budete chtít přestat a budete sotva lapat po dechu. Aspoň počátcích určitě. Program je vymyšlen tak, abyste spalovali od první minut. Využívá formy cvičení HIIT. Kouzlo spočívá ve střídání maximální a nižší intenzity cvičení. Tím tělo nutíte pálit o stošest i dlouho po cvičení.

Tak co zkusíte to?

Já jdu zrovna cvičit! :)


Život jde dál a já musím taky

10. října 2012 v 15:12 | Chiquitka |  Sny a cíle

Je čas na můj velký návrat!

Blog jsem velmi dlouho nepsala, jelikož se mi prostě nechtělo a neměla jsem zapotřebí sem vylévat své city.
Byla by ale škoda, se na to úplně vykašlat a tak jsem zpět a doufám, že si najdu své čtenáře, kteří mi budou držet palce na cestě za mým snem.

Jak to se mnou vypadá?

Nastalo mnoho změn. Ta nejdůležitěšjí je, že o prázdniny jsem, když to sečteme a podtrhneme nezhubla ani zkurvené deko. Ovšem to se nedá říci a nasledujících měsících. Jelikož mi hoří za prdelí, nezbývalo mi nic jiného, než přestat fňukat, zvednout zadek a začít něco dělat!
A tak jsem oficiálně 1.září začala jíst zdravě, začla každý den cvičit a začla o sebe dbát a pečovat.
Za září jsem dala dolů neuvěřitelných 6.5kg! Jak úžasně to šlo dolů, jenže hned první říjnový týden mi přinesl nemilé překvapení v podobě zastavení hubnutí. Pak jsem ale dostala krámy a uvědomila si, že to bude zadržená voda a není tedy třeba panikařit. To bylo ale ještě předtím než jsem se během 7 dnů stihla 3x přejíst! :/ Takže teď očekávám mírný přírustek, doufám, že bude mírný, jinak se picnu.

S jídlem to je pořád trošku nakloněné. Jím buď velmi málo, i když oproti některým rádoby anorektickým holkám je to ještě dost, a nebo velmi ale velmi moc, což znamená jednoduše, že se přežeru jako prase.

Ke cvičení jsem si opět našla cestičku. Jedu si pěkně obden 30 day SHRED s Jillian Michaels a obden pilates + každý den nachodím minimálně hodinu se psama, o víkendu mnohem víc. Sice mám pořád pocit, že je toho pohybu strašně málo, ale vím, že tělo potřebuje čas na regeneraci a taky moc dobře vím, že když budu cvičit každý den několik hodin, brzy mi z toho začne hrabat a nedej bože, abych se zase stala na sportu závislá!!!

Co plánuji dál?

Mým cílem je zhubnout na 60kg, mít konfekční velikost 36-38 a hlavně být ta nejkrásnější maturanka, jakou kdy mohly u nás spatřit :) Ty první dvě věci jsou dost reálné, věřím si v nich, ta třetí věc by byla nádherná, ale prostě jsem smířená s tím, že nejen na světě, ale i u nás ve tříde jsou hezčí holčiny než já a plastiku kvůli tomu podstupovat nebudu :)

Můj plán je jasný: co nejdelší možnou dobu vydržet jíst zdravě a vyváženě a vydržet denně sportovat. A to až do odvolání. Každopádně se snažím naprosto změnit svůj životní styl. Nechci jíst 3 měsíce zdravě, zhubnout 15kg a pak zase najet na prasečí styl, to fakt ne! Proto ani nespoléhám na hloupé hladovky a rychlé diety. Chci se naučit znovu jíst, znovu milovat sport a znovu milovat sebe a svůj život!

A na závěr! Super krásná redhead, takové vlasy chci mít na maturáčku :)